DŘEVO
Dřevo
Mezi evropskými státy zaujímá Česká republika 12. místo v lesnatosti (33,5 %), v zásobě dřeva na 1 hektar- 4. místo (245,8 m3/ha) a v ročním přírůstku na 1 ha je na 6. místě (7,8 m3/ha).
Dřevo je jedním z nejstarších materiálů, které se člověk naučil využívat ke stavbě obydlí, výrobě pracovních nástrojů i jako zdroj energie. Oproti většině užívaných stavebních materiálů, které jsou vyráběny z neobnovitelných zdrojů a jejich výroba je energeticky vysoce náročná, dřevo roste a spotřebovává oxid uhličitý.
Proč stavět ze dřeva?
Životnost dřevostavby, která je dobře provedená a udržovaná, je mnoho desítek let. Dokladem toho jsou stavby v Japonsku ze 7. stol. n. l. U nás stojí za zmínku Slezský dům v Karlově Studánce, který je součástí lázeňského komplexu postaveného v letech 1803 – 1893. Hlavním předpokladem dlouhé životnosti dřeva ve stavbě je, aby se jeho vlhkost trvale udržovala okolo 12 %, to odpovídá běžnému stavu vlhkosti u obydlených domů. V našich klimatických podmínkách při této vlhkosti dřevo není běžně napadáno žádnými dřevokaznými houbami a hmyzem. Domy ze dřeva se vyznačují tím, že velmi dobře splňují ta nejpřísnější kritéria tepelné izolace. Desing dřevěného domu je nadčasový. Každý se zastaví u pěkného dřevěného domku s malebnou zahrádkou. Zatímco moderní materiály, konstrukční řešení a tvary jsou hitem dnešní trochu funkcionalistické doby. Dřevo je prověřeno časem.
Nábytek ze dřeva
Schopnost dřevěného nábytku konkurovat moderním materiálům vypovídá o jeho flexibilitě a nadčasovosti. Šikovný truhlář společně s fantazií zákazníka vytvoří jakýkoliv tvar nábytku. Zakázková výroba je jednou z předností dřeva. Nikterak nezvyšuje cenu nábytku, protože stroje na zpracování dřeva není nutné složitě přenastavovat.
Palivové dřevo
Do palivového dřeva je obvykle zařazováno dřevo, které má až do 70% hniloby nebo je různými způsoby znehodnoceno (pokřivení, odřezky apod.).
Dřevo
Vlastnosti dřeva
Barvy dřeva- Nezávisí pouze na druhu dřeviny. V jeho zbarvení hraje velkou roli i oblast a půdní podmínky.
Tvrdost -je schopnost dřeva klást odpor proti pronikání jiných těles. Pan Brinell tlačil určitou silou ocelovou kuličku do materiálu, podle toho určoval tvrdost dřeva- jedná se o tzv. Brinellovu zkoušku tvrdosti. Dřevo dělíme na měkké, polotvrdé, tvrdé a velmi tvrdé. Z našich dřevin je nejtvrdší habrové a nejměkčí topolové dřevo.
Pevnost- nám říká, jak dřevo vzdoruje statickému namáhání. Mezi nejpevnější patří dub a akát, ale i třeba měkká olše, pokud je trvale umístěná pod vodou.
Houževnatost- je schopnost odolávat dynamickému, rázovému namáhání. Dřevařské tabulky definují houževnatost jako hodnotu výšky, z jaké musí spadnout kladivo těžké 1,5 kg na hranolek o průřezu 2x2 cm, aby ho přerazilo. V tomto směru vyniká dub.
Pružnost – je mírou odporu, který klade materiál zatížení, jež ho ohýbá. Nejpružnější je jasan.
Jednotlivé dřeviny
Smrk
Dřevo smrku je smetanově bíle až nahnědle zbarvené, s výraznými letokruhy. Smrk je i přes svou měkkost houževnatý, pevný a pružný. Pro jeho velmi dobré vlastnosti i při opracování se smrk stal poměrně oblíbenou dřevinou. Smrk se dobře řeže, hobluje, frézuje, klíží, moří, natírá a barví. Poměrně málo se bortí a sesychá. V suchu je velmi trvanlivý. Využití smrkového dřeva je široké, používá se na trámoví, krokve, bednění, podbití, nábytek. Ze starých trámů se zhotovují repliky často malovaných a jinak zdobených truhel, komod, skříní apod. Další uplatnění nachází ve stavebnictví, hornictví (výdřeva v dolech), papírenství a výrobě hudebních nástrojů. Smrkové dřevo láká dřevokazný hmyz, zejména červotoče. Hotové výrobky je nejlepší už preventivně chránit.
Borovice
Dřevo borovice je měkké, křehčí než smrkové dřevo, bělová část je smetanově bílá až k okru, jádro oranžově hnědé až dorezava. Díky odolnosti se dřevo borovice používá na okna a dveře, včetně rámů. Dobré uplatnění nalezne i na trámoví, podvaly a „polštáře“ pod podlahy. Moří se a natírá hůře než smrk. Největší nevýhodou při zpracování je silné zanášení nástrojů a brusiva pryskyřicí.
Modřín
Modřín patří mezi polotvrdé dřeviny. Je tvrdší než smrkové nebo borové dřevo. Bělová vrstva je světle žlutohnědá, jádro okrové až červenohnědé. Na vzduchu a po napuštění tmavne. Dobře se obrábí, nezanáší tolik nástroje jako borovice a lépe přijímá lepidla i napouštění. Využívá se na výrobu masivního nábytku, schodů, obložení apod.
Ořech
Ořech je velmi oblíbenou dřevinou. Běl má šedobílou, někdy s jasně žlutými skvrnami na okrajích směrem k lýku. Jádro je většinou tmavohnědé, bývá černě ohraničeno. Je to tvrdá a pevná dřevina. Dobře se obrábí, ohýbá a soustruží. Používá se k dýhování i vykládání.
Třešeň
Třešeň se řadí mezi tvrdé, pevné, pružné a houževnaté dřeviny s poměrně výraznými letokruhy. Bělová část je úzká, smetanově narůžovělá až žlutá, jádro červenohnědé, na vzduchu časem červená a tmavne. Obrábí se dobře. Hodně pracuje a bortí se. Používá se v uměleckém truhlářství, také na výrobu stolků, podstavců, říms, leštěných vykládaných kazetových stropů.
Hrušeň
Její dřevo je houževnaté, pevné a tvrdé. Hrušeň poznáme podle šedo-hnědo-bílé barvy, u starších stromů se objevuje vyrudlé až cihlově červené nepravidelné jádro. Po vyschnutí se vyznačuje malou aktivitou. Používá se na výrobu dřevěných závitů, šroubovic a lisů. Dobře se soustruží, brousí, lepí a moří.
Švestka
Dřevo švestky je velmi tvrdé. Běl je úzká, žlutá, někdy našedlá, jádro růžovo až červenohnědé. Dobře se soustruží i řeže. Na nábytku může plnit ozdobnou funkci. S višní je nejlepší na uzení.
Akát
Od úzké hnědobílé běli přechází ke dřeni žlutozeleněhnědavá barva s rozdílnou kresbou. Dřevo je těžké, velmi tvrdé, značně pružné a houževnaté. Dobře odolává vodě i počasí. Je to velice aktivní dřevina. Hodí se na násady, topůrka a rukojeti.
Jasan
Běl je u mladých stromů široká, u starých užší, je smetanově bílá, někdy narůžovělá. Jádro bývá nepravidelně ohraničené, tmavohnědé. Dobře se opracovává, soustruží i leští. Dřevo je pevné, tvrdé, houževnaté. Využívá se na výrobu lyží, saní, topůrek, tělocvičného nářadí.
Dub
Dubové dřevo má úzkou, světlehnědou běl a široké, stejnoměrně hnědě zbarvené jádro.
Patří mezi tvrdé, pevné, houževnaté a trvanlivé dřeviny. Z našich dřev nejdéle vzdoruje nejen povětrnostním podmínkám, ale i střídání vlhka a sucha. Dobře se lepí a moří Vyráběla se z něho mlýnská kola, piloty k mostům, lávky a sudy. V Anglii po dubu pojmenovali celé století – age of oak (1500 – 1600).
Habr
Habr je z našich dřevin nejtvrdší. Dřevo je husté, stejnoměrně šedobílé až hnědobílé. Barevné změny lze najít u starších kusů okolo dřeně. Po vyschnutí je stabilní. Vystavené dřevo povětrnostním podmínkám a vlhku brzy zpuchří a začne se rozkládat. Dobře se lepí a moří. Používá se na palice, šrouby, klíny, hoblíky, rukojeti. Také na výrobu hudebních nástrojů.
Buk
Bukové dřevo je tvrdé, málo pružné a pevné. Barvu má světle hnědou až narůžovělou barvu. Využívá se v nábytkářství na ohýbaný nábytek. Trvanlivostí nevyniká, ale velmi dobře se obrábí, moří a lepí. Bukové dřevo je výborné i na topení.
Javor
Javorové dřevo vyniká smetanově slonovinově bílou barvou. Okolo dřeně či suků se někdy objevují zelené nebo černohnědé pruhy a skvrny. Někdy se tvoří široká, tmavá, nepravidelně ohraničená dřeň. Jádro jinak není barevně odlišeno. Dřevo je tvrdé a lesklé. Dobře se opracovává, soustruží, moří, lepí. Využívá se na zadní desky a luby viol, houslí nebo kytar a v nábytkářství.
Bříza
Dřevo břízy je smetanově bílé, našedlé, nahnědlé i narůžovělé, bez lesku. Je středně tvrdé, pevné, dobře se ohýbá. Špatně odolává vlivu počasí. Vždy se používalo na topení, hoří i syrové. Používá se k výrobě korbel, váz, svícnů a kořenek. Z březových větviček se vyrábějí košťata.
Lípa
Smetanově až žluto či šedobíle zbarvená dřevina. Je to pevné a měkké dřevo. Není příliš trvanlivé a musí se chránit hlavně před červotočem. Dobře se lepí, tónuje a moří. Lípa je nepostradatelným materiálem pro řezbáře.
Olše
Dřevo žluté, někdy narůžovělé až šedooranžové barvy. Je měkké, pevné, snadno se štípe. Dobře přijímá lepidlo. V řezbářství je hned po lipovém nejoblíbenější. V řemeslech se olšové dřevo využívá na necičky, mísy, okříny a troky na paření prasat. Umělečtí truhláři mořeným olšovým dřevem nahrazovali mahagon nebo palisandr.
Topol
Topolové dřevo je měkké, nepříliš pevné a lehké. Dobře se moří a přijímá lepidlo. Vyschlý topol lze použít, jako obklad do suchých saun-neuvolňuje pryskyřici.